Zpátky v čase: sexismus jak od Hitchcocka
Filmaři jednají s ženskými postavami jako s panenkami ze 30. let - vystaví je, aby nalákali zákazníky, ale bojí se je jakkoliv inovovat. Cíl producentů je jednoduchý: prodat za vystavená ženská těla co nejvíc lístků. My ale nechceme porno!

"Oba víme, že mysl zamilované ženy pracuje na nejnižším intelektuálním stupni," pronesl Ballentyne k dr. Constance Petersonové před více než 70 lety v Rozdvojené duši. Stejný, ne-li ještě sexističtější postoj, však chová k ženám i současný "komiksový" Hollywood.

Loňské léto se zablesklo na lepší časy, když do kin vstoupil nový Šílený Max a sedmé Hvězdné války. První film se místo Maxovi věnoval silné ženské postavě Furiose. Hvězdné války pak pro změnu prosluly větou - taktéž hlavní ženské hrdinky -: "Nemusíš mě držet za ruku, dokážu běžet sama." A i letošní rok započal nadějně s příchodem Batman v Superman a jeho představením Wonder Woman.

Zšistajasna se ale brzy nato blýskat na lepší časy přestalo a do nové naděje udeřil blesk. Komiksový film a jeho postoj k ženám se vrátil do doby ledové. Na plátna kin totiž vstoupil Sebevražedný oddíl.

Ženskou antihrdinku Harley Quinn jako by zde její osud trestal za snahu zařadit se rovnocenně do společnosti testosteronu. Harley Quinn je bývalou psychiatričkou Jokera (psychopatického záporáka DC) a kdysi upjatou doktorkou oddanou své práci. Po poznání pana J. a zamilování se do něho však ztratí veškeré své zábrany a stane se z ní stejně šílená osoba, jakou je Joker.

Povědomý scénář? V pětačtyřicátém natočil Alfréd Hitchcock Rozdvojenou duši o psychiatričce Constance Petersonové, co se zamiluje do amnézií trpícího pacienta Ballentyna obviněného z vraždy. Hitchcockova sexisticky Rozdvojená duše nyní tak opět ožívá. Jen mnohem výrazněji.

Zamilovaná žena není v Ayerově Oddílu víc než pouhý mužův mazlíček. Zatímco totiž Joker převedením Harley na svou stranu získává šílenou milenku a spojenkyni, ona nezískává nic. Naopak pouze tratí. Sebevražedný oddíl tak vytváří pocit, že žena může být šťastná jen v mužově područí.

Film Davida Ayera v tom ale není sám. Stejný přístup letos prorazil i jiný snímek z dílny DC Comics čerpající z komiksové předlohy. Batman: The Killing Joke je významný grafický román od Alana Moorea (který se však své práce zřekl) vyprávějící o rivalitě Jokera s Batmanem. Mimo jiné je v románu zakotveno i znásilnění a zmrzačení Barbary Gordon (jejímž superhrdinským alteregem je Batgirl).

Tento rok vstoupila na DVD animovaná adaptace tohoto kultu s rozšířenou linkou Barbary Gordon. Feministická síla DC se probouzí? Kdepak. Nenechte se zmást. Batgirl sice bojuje po nocích proti zločinu s Temným rytířem. Zatímco ale Batman - muž - bere boj se zločinem jako boj se zločinem, Batgirl - žena - na to pohlíží jako na chození ven se svou láskou. Vždyť ženy přeci chodí do práce jen, aby si tam našly muže, založily rodinu a mohly se věnovat vysněným domácím pracem!

Sexistický ráz The Killing Joke zde navíc nekončí. Celou myšlenku rozšiřuje film, když je Batman nejen platonickou láskou, ale stane se i milencem Batgirl. Poté, co se s ním Batgirl vyspí, stane se zranitelnou a již není schopná účinně bojovat proti zločinu. Vždyť už od čtyřicátých let se ví, že mozek zamilované ženy pracuje na nejnižší úrovni, že?

Hollywoodští filmaři to ví stejně jistě jako, že žádná žena se nemůže cítit plně ženou, dokud nemá dítě, superšpiónka nesuperšpiónka. Tuhle myšlenku hlásá pro změnu (za sexismus kritizovaný již v době vzniku) snímek Josse Whedona Avengers: Věk Ultrona. V něm se špiónka Black Widow (oblečená do přiléhavého latexu, aby sen žádného geeka nezůstal suchý) cítí jako monstrum, protože nemůže mít děti, zatímco se celý svět řítí do záhuby. Protože proč ne? Vždyť je to žena! Jaké jiné problémy by ji na konci věků mohly trápit?

A tak bychom mohli pokračovat. Hlavní problém je ale načrtnutý - Hollywood sice začíná tento rok konečně věnovat pozornost ženským hrdinkám i na poli komiksového filmu, výsledek je ale horší, než kdyby je nechal u ledu. Filmaři totiž jednají s ženskými postavami jako s panenkami ze 30. let - vystaví je, aby nalákali zákazníky, ale bojí se je jakkoliv inovovat.

Místo aby se kinematografie posouvala vpřed, vrací se zpátky do čtyřicátých let. Mysl ale už není rozdvojená, sjednotila se. A cíl producentů je jednoduchý: prodat za vystavená ženská těla co nejvíc lístků. My ale nechceme porno! Chceme film, kde bude moct záporáka porazit muž, stejně jako žena (a to i bez potřeby špulení ňader).

Foto: nerdgasmo.com, Marvel Studios


O mně

Geek s knihovnou plnou komiksů, poličkama pod nánosem filmů a hlavou uvězněnou v popkulturním, sci-fi a fantasy světě. Redaktor Edny.